Upřesňování průběhu demarkační čáry v jižních Čechách

Po 10. květnu 1945 došlo k upřesňování průběhu demarkační čáry v jižních Čechách, 11. května v Kamenném Újezdě a v Netolicích, 12. května ve Vodňanech a 13. května v Protivíně.

V Kamenném Újezdě se sešli 11. května asi ve 12,30 hodin v budově školy generálmajor O. Stankievič Kovtun, velitel 297. střelecké divize delegovaný na toto setkání vyšším velením Rudé armády se sídlem v tehdejším Německém Benešově (nad Černou), a velitel 86. gardové střelecké divize generálmajor Vasilij Pavlovic Sokolovskij s plukovníkem Parovišnikovem a se starším lajtnantem Komárovém za sovětskou stranu a za americkou velitel 26. pěší divize divizní generál Willard S. Paul a velitel dělostřelectva 26. pěchotní divize brigádní generál Morrill Ross se svými štábními důstojníky. Americká delegace přijela do obce asi v 11 hodin. Československou delegaci tvořil plukovník František Vávra, který byl prý iniciátorem schůzky, jeho pobočník a dva důstojníci jako překladatelé. Byli to podplukovník generálního štábu Karel Veger, major Zemánek a poručík Augustin Procházka.

V Netolicích začalo jednání téhož dne odpoledne kolem 17. hodiny v sále Okresní hospodářské záložny v Gregorově ulici. Účastnili se ho generálporučík Rudé armády Alexej Tichonov, plukovník Palladin, gardový plukovník Derzian Zachar Tatnosevič, velitel 26. pěší divize americké armády divizní generál Willard S. Paul, brigádní generál americké armády Mill Rose (podle podpisu v pamětní knize; pravděpodobně šlo o brigádního generála Morrilla Rossa) a další čtyři američtí důstojníci, první poručík I. Paulus, Lt. Colonel R. A. Marner, kapitán Bruno V. Slatninsky, major J. Mc Wad. Přítomní generálové podepsali protokol o demarkační čáře a pak se všichni důstojníci podepsali do pamětní knihy Netolic.

Porada ve Vodňanech probíhala 12. května od 16. hodiny do půl sedmé večer mezi generálporučíkem Alexejem Tichonovem a generálmajorem Masovčukem za sovětskou stranu a generálem americké armády Brownem, narychlo povolaným z Lince. Prostředníkem byl československý generál Josef Sucharda. Po skončení schůzky v paláci místní spořitelny, promluvil každý účastník krátce z balkonu radnice ve své řeči a pak se všichni podepsali do vodňanské pamětní knihy.

K setkání velitelů Rudé a americké armády v Protivíně došlo 13. května v domě MUDr. Aloise Svobody čp. 452. Za sovětskou stranu se jednání účastnili velitel 107. gardové divize generálmajor Michail Andrejevič Bogdanov a náčelník divizního štábu gardový plukovník Nekrasov a za americkou stranu velitel 12. sboru generál Stafford Leroy Irwin a šest dalších důstojníků: brigádní generál Canine, náčelník štábu sboru, brigádní generál Lentz (Lenitzz), velitel dělostřeleckého sboru, brigádní generál Brown, komandant 5. pěchotní divize, brigádní generál Hoge, plukovník Sears, komandant tankové skupiny A, plukovník Roberts, zástupce velitele 4. tankové divize. Porady pokračovaly 15. května na velitelství 12. sboru americké armády v Mnichově, kam zástupci Rudé armády odletěli americkými letadly, a byly ukončeny 17. května slavností v zámeckém parku v Protivíně, při níž generál Bogdanov dekoroval důstojníky americké armády a americký generál Gort důstojníky armády sovětské. Bylo přitom vypáleno množství salv a raket a po 20. hodině odletěli američtí důstojníci na devíti letadlech z provizorního letiště na poli U křížku ve směru k Oboře.
Slavnostní setkání důstojníků obou armád se uskutečnilo také v českobudějovické Besedě Na Sadech.

Po těchto poradách a slavnostních setkáních probíhala linie styku obou armád na jihu Čech zhruba na sever od Horního Dvořiště podél železniční trati do Velešína a dále na severozápad.

Američané byli v Prostředních Svincích, Skřidlech, Kosově a před Vrábčí a též v prostoru velešínského nádraží. Před městem Velešín, u Holkova a Kamenného Újezdu stáli vojáci Rudé armády a v těchto obcích byly i její posádky. Demarkační linie přetínala silnici z Českých Budějovic do Českého Krumlova mezi obcemi Kamenný Újezd a Kosov (americké hlídky stály před Košovém a sovětské na křižovatce silnice z Českých Budějovic do Kaplice a do Českého Krumlova), pak uhýbala na západ a směřovala přes Vltavu na Křemži, Brloh a severně na Novou Ves, Netolice, pak přes Vitějovice, Strunkovice nad Blanicí a Bavorov do Vodňan. U Radčic na silnici k Protivínu stály hlídky. Vesnice Milenovice, Radčice, Chvaletice a Skály na sever od Vodňan byly v sovětském pásmu. Další „závory“ byly na vrchu Radování severně od Vodňan na silnici Písek-Protivín-Vodňany a u rybářské školy ve Vodňanech na silnici Vodňany-Strakonice. Ražice byly v pásmu americkém (Američané sem přijeli až 10. června), Heřman v sovětském. Obce Křtětice, Kloub, Pohorovice, Skočíce, Dvorce, Humňany a Štětice byly osvobozeny Američany. Dále demarkační čára směřovala přes Skály, ležící severozápadně od Protivína, Heřman, kolem Putimi po levém břehu Otavy, stranou Písku po státní silnici ve směru Oldřichov, Chlaponice. Mladotice, pak Nová Hospoda, Sedlice, Škvořetice, Pacelice, Blatná, Tchořovice, Lnáře a Kasejovice. (V západních Čechách pokračovala na Nepomuk, Starý Plzenec, Rokycany, východně od Plzně, na Horní Břízu. Kaznějov, Nečtiny, Bečov nad Teplou, Horní Slavkov, západně od Karlových Var na Jindřichovice, Kraslice, Stříbrnou a Bublavu a potom již opouštěla Čechy a vstupovala na území Německa, kde procházela ve směru Plauen (Plavno) – Chemnitz (Saská Kamenice) až k Labi k Torgau a podél Labe dále na Wittenberg, Dessau, Magdeburg a odtud na sever k Wismaru u Baltického moře.) Od Horního Dvořiště na jih směřovala demarkační linie přibližně napříč Rakouskem, k Linci (Linz), na Salcburk (Salzburg) a do severní Itálie.

Dne 22. května 1945 skončila činnost Revolučního národního výboru, jediného orgánu státní moci a správy v Českých Budějovicích, který řešil všechny naléhavé otázky poválečné doby v osvobozeném městě. Byl nahrazen novým národním výborem, utvořeným na podkladě poměrného zastoupení bývalého obecního zastupitelstva, tj. s paritním zastoupením všech tehdy existujících politických stran: Komunistické strany Československa, Československé sociálně demokratické strany, Československé strany lidové a Československé strany národně socialistické.

Poznámky, anotace, zdroje

• Jihočeská pravda z 5. července 1984. M. Pecha, S. Šmíd, V. Vondra, c.d., s. 173-174.
• Jaroslav Krejčí: Květen 1945 ve světle místní kroniky v Kamenném Újezdě. ln: Výběr, 1976, s. 25. Týž: Ještě k setkání velitelů vítězných spojeneckých armád v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic 11. května 1945. In: Výběr, 1977, s. 284.
• František Vávra: K článku Jaroslava Krejčího: Květen 1945 ve světle místní kroniky v Kamenném Újezdě, ln : Výběr, 1976, s. 217. J. Pecka, c.d., s. 145. M. Pecha, S. Šmíd, V. Vondra, c.d., s. 171 n.
• Zdeňka Filipová: Osvobození Netolická v květnu 1945. Diplomová práce, strojopis. Pedagogická fakulta České Budějovice. Č.B. 1976, s. 28n. Na s. 32 a 35 se konstatuje, že „26. května postaveny na hlavních výpadových silnicích závory: jedny na konci Gregorovy ulice, další u hostince Na myslivně a v Němčičkách, blízko před kamenným mostem. Zde byly hlídky americké. Na státní silnici u Nové Hospody a na silnici směrem k Němčicím hlídkovali Rusové. Netolice zůstaly v jakémsi neutrálním pásu“.
• Dále Antonín Pazdera: Demarkační čára. In: Zlatá stezka, roč. XVII. č. 9-10 z června 1949.
• Miloš Veselý: Vodňany od doby nacistické okupace do osvobození – léta 1938-1945. In: Vodňanský zpravodaj, 1985, č. 2, s. 12-13. Zvláštní číslo ke 40. výročí osvobozeni republiky Sovětskou armádou.
• Antonie Kolářová: 700 let města Protivína. Protivín 1982, s. 41n. JčM Č.B. Sbírka fotografií z osvobození Českých Budějovic v květnu 1945.
• J. Pecka, c.d. Týž, Na demarkační čáře, s. 61-64 a pozn. Č. 219. Sdělení Františka Krhouna z 1. dubna 1965, a jinde.
• Sudetoněmecký pohled na situaci v Č.B. koncem války a v následujících letech podává jako „očitý svědek této doby“ Franz Oppelt v článku Budweis, vor dem Ende des Zweiten Weltkrieges, vor dem Zusammenbruch und nach dem Zusammcnbruch. In: Budweis, c.d., s.504-510.
• Na křižovatce Zahrádky mezi Vrábčí a Křemží byl postaven památník demarkační linie z roku 1945 s nápisem: „Území osvobozené americkou armádou 1945“. Viz Pavel Mortl: Květen 1945 a spojenecké armády na jihu Čech. In: Českobudějovické listy z 26.dubna 2000.