Konec druhé světové války ve Větřní

Podobně jako jiné obce v okrese bylo Větřní na konci válečných událostí v květnu 1945 přeplněno uprchlíky ze Slezska, ale i z Rakouska a Německa, kteří hledali úkryt před frontou. Určitý obrázek si můžeme udělat podle dochovaných záznamů z Horní Plané. Městečko, kde před válkou žilo asi 1500 obyvatel, se rozrostlo o 4 000 utečenců.

Továrna byla součástí velkého německého koncernu a válečnými událostmi nebyla poškozena. V dubnu 1945 zastavila provoz. Po celou dobu okupace nebyla zabezpečena dostatečná údržba. Pracovali zde váleční zajatci, ale i nuceně pracovně nasazení dělníci a dělnice. Podle statistiky z roku 1943 to bylo 80 zajatců a 120 až 150 „dělníků z východních zemí“. Ve všech volných prostorách v obci byli ubytováni utečenci, z nichž někteří přijížděli s povozy taženými koňmi. Obcí procházely jednotky německé armády, v lesích na pravém břehu řeky a kolem Kladného tábořili vlasovci.

Americká armáda dorazila k hranicím Československa 18. dubna 1945. 5. května vydal velitel 3. armády generál Patton rozkaz k útoku na celé linii od Aše po Vyšší Brod. 150 000 vojáků, tisíce vozidel a stovky tanků se daly do pohybu. Na úseku od Železné Rudy k Vyššímu Brodu útočil XII. sbor, jehož velitelem byl generálmajor S. L. Irwin. V jeho se- stavě bojovala i 26. divize s velitelem generálmajorem W. S. Paulem, která osvobozovala Českokrumlovsko.

Došlo ke sporadickým bojům. Na silnici z Aigenu přes Kyselov do Dolní Vltavice se poslední boje odehrály 5. května, kdy zde padli 4 němečtí vojáci. Těsně pře příchodem Američanů přes protesty občanů vesnice jednotka SS vyhodila do povětří historický ocelový most přes Vltavu. Podle vzpomínek pamětníka Američané zuřili. Po Hitlerově smrti nepočítali s větším odporem: Zbili starostu, velitele Volkssturmu a jeho zástupce. Na větev lípy pověsili smyčku a rozhodli se, že starostu Josefa slav Šimeček, Václav Sklář, Jan Zedník, Miroslav Novotný a Karel Bulán. Schwarzbauera pověsí. Farář je nakonec uprosil, aby od popravy upustili.

Americká armáda pak pokračovala několika proudy přes Frymburk, Světlík, Slavkov, Veleslavice do Větřní. Menší jednotka přijela po silnici od Lužné. Do Větřní tedy vstoupila americká vojska 7. května odpoledne. Týž den jeden džíp a střední tank dorazil do Českého Krumlova. Přestože bylo všem jasné, že válka skončí, pro mnohé fanatické nacisty neskončila. Ještě 6. května ráno byli v Rájově popraveni vojenským komandem tři místní vlastenci, kteří se na výzvu pražského rozhlasu pokusili převzít v obci moc.

Převzetí moci československými správními orgány nebylo jednoduché. Z Větřní přímé doklady chybějí: Dosti podrobně je popsán tento proces v Českém Krumlově.

Místní němečtí občané byli přesvědčeni, že pohraničí připadne k Rakousku. Také americké vedení města se na Čechy dívalo jako na jakési povstalce, kteří jim jen komplikují vládu. Nastala kuriózní situace, kdy předseda Okresní správní komise Miroslav Sedlák musel jednat s americkým velitelem kapitánem Dorothym, dále s landrátem JUDr. W. Doblerem a německým starostou města. Národní slavnosti na Kleti se 24. června 1945 zúčastnil předseda vlády V. Široký. jeho vůz byl v Čes- kém Krumlově zastaven americkými vojáky, přestože byli upozorněni, že kromě nových se jedná o předsedu vlády. Situace se změnila po jednání v Prachaticích, kde generál E. N. Harmon přiznal, „že se jeho podřízení dopouštěli vůči „československé svrchovanosti značných přestupků““. Vydal rozkaz č. 33 ze“ dne 7. července 1945, kde se říká, že politikou vlády Spojených států je jednat s Československem jako se spojeneckou osvobozenou zemí. Jeho pohraniční území je součástí Československa. Německou správu je třeba pokládat za cizí správu, která musí být vykořeněna a zničena. Krátce na to odešla z Českokrumlovska 26. divize a na její místo přišla 94. divize. Ve- litel 301. pěšího pluku Roy Hagerty jednal mnohem korektněji a poměr mezi Američany a českými vládními orgány se zlepšil. Významnou akcí pak byla oslava Dne nezávislosti 4. července v Českém Krumlově. Hostem byl ministr československé vlády Hála. Přehlídky se zúčastnila československá vojenská jednotka, jíž velel tankista Dretva, zahraniční voják něji si pak vybírají četbu při individuálních návštěvách knihovny. z Anglie. Na náměstí vyhrávala hudba americké posádky z Plzně.

Osvobození Kaplicka prováděl II. ukrajinský front. Jeho součástí byla 46. armáda, které velel generálporučík A.V Petruševskij. 10.5.1945 byl osvobozen Benešov nad Černou. Osvobozování Kaplicka bylo dokončeno 12.5.1945, kdy sovětská vojska vstoupila do Pohorské Vsi.

Nejdůležitější jednání mezi představiteli Rudé armády a Američany proběhlo 11.5.1945 v Kamenném Újezdu. Za Američany se ho zúčastnil velitel 26. pěší divize generál W. S. Paul, za Rudou armádu generál V. D. Sokolovskij, velitel 86. gardové divize a generálmajor O. S. Kovtun, velitel 297. střelecké divize. Za českou stranu plukovník F. Vávra. Na této schůzce byla stanovena demarkační čára. V našem okrese probíhala na linii Brloh, Nová Ves a podle někdejší hranice okresu České Budějovice ke Kosovu, kde sledovala linii železnice České Budějovice – Horní Dvořiště a z Kaplice pak silnici do Dolního Dvořiště. Na několika místech byly zřízeny přecho- dy – mezi Kosovem (kde stála americká stráž) a Kamenným Újezdem, kde úřadovali sověti. Dále např. mezi Holkovem a Prostředními Svincemi.

Americká armáda se ubytovala ve Větřní v obou budovách německých škol, dále v barácích na dřevoskladě. Velitelství sídlilo ve Společenském domě. V katastru obce Zátoň byl zastřelen americký voják, podrobnosti jeho smrti však nejsou známy. Při projíždce skupiny vojáků na drezíně po trati z Kájova do Větřní došlo k havárii a zraněním. Na počátku července vybudovali Američané na řece plovárnu, kam byl dovolen volný vstup. 15. července 1945 byl vypraven první transport 50 občanů ze Zátoně do Rakouska. Transporty pak byly vypravovány každý měsíc (jednalo se z větší části o utečence). Spolu s Červeným křížem organizovala americká armáda i odchod cizinců pracujících v továrně.

Papírna byla předána do českých rukou v podstatě neporušená. Znovu začala pracovat v červenci. Pro zanedbanou údržbu byla mimořádně poruchová energetika. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. K 31.12.1945 pracovalo v továrně 1 311 Němců a 722 Čechů. Za rok 1945 bylo vyrobeno 875 tun novinového papíru, 14 509 tun ostatního papíru a 9 012 tun celulózy. Továrna pracovala asi na 45% své kapacity.

Obec spravovala Místní správní komise ve složení: Jan Šejnoha, Ladislav Šimeček, Václav Sklář, Jan Zedník, Miroslav Novotný a Karel Bulán. Prvním předsedou byl Jan Šejnoha, druhým od 14.7.1946 řídící učitel Karel Bulán. Ten byl zmocněncem ministerstva školství pro zahájení školního roku 1945-46. Ve dvou třídách bylo zapsáno 69 dětí (36 chlapců a 33 dívky). Učitelský sbor tvořili K. Bulán, Božena Kavanová, Marie Viktorinová a J. Kvasničková.

Poslední jednotka americké armády odešla z Větřní 12.12.1945.