Benzín E10 a veteráni

FEDERACE KLUBŮ HISTORICKÝCH VOZIDEL ČR Z. S.
Držitel Národní autority FIVA
Nad Okrouhlíkem 2294/11
Praha 8, 182 00
+420 722 243 669
www.fkhv.cz [1] | www.facebook.com/fkhv [2]

Jaký je konkrétní rozdíl mezi palivem benzín E5 a E10?

Na úvod je zapotřebí zmínit, že v roce 2018 zavedly evropské země jednotné značení paliv pro snadnější orientaci motoristů v
sortimentu nabízených paliv doma a v zahraničí. Jako palivo E10 je označován automobilový benzín, který obsahuje do 10 obj. % biolihu, zatímco v benzínu E5 je biolíh zastoupen do 5 obj. %. Značení benzínů se však neodvíjí pouze od podílu biolihu, ale i od obsahu kyslíku. Jeho koncentrace v případě E10 může být do 3,7 hm. % a u E5 do 2,7 hm. %. Kdykoliv benzín splní i jen jednu z uvedených podmínek (buď obsah biolihu nebo obsah kyslíku), pro kterou spadá do kategorie E10, musí ho tak prodejce označit.
Nicméně biolíh může být v benzínu zastoupen i v podobě ETBE (ethyl terc-butylether), který má oproti biolihu zcela jiné chemické vlastnosti, přestože se z něho vyrábí.
Podotýkám, že nový 95oktanový benzín E10 distribuovaný z kralupské a litvínovské rafinerie, které pokrývají většinu českého trhu, neobsahuje 10 obj. % biolihu. Jeho koncentrace se z původních cca 4,7 obj. % zvýšila na cca 7-8 obj. %. Zároveň však obsahuje i ETBE v koncentraci 4-5 obj. %, který je přidáván zejména pro zlepšení výkonnostních parametrů.

Jakým způsobem ohrožuje přechod z E5 na E10 staré a starší motory a palivové soustavy a jaká rizika hrozí?
Biolíh obsažený ve standardních 95oktanových benzínech je rozpouštědlo, jehož přítomnost v benzínu vede k „vymývání“ změkčovadel, které se nacházejí v hadičkách a těsněních palivové soustavy starých vozidel. Absence změkčovadel způsobuje tvrdnutí plastových a pryžových dílů, což má za následek jejich praskání.

Čím vyšší je koncentrace biolihu v palivu, tím proces degradace probíhá rychleji. Z uvedeného je tedy zřejmé, že i původní benzín E5 obsahující do 5 obj. % biolihu měl na palivové systémy nekompatibilních vozidel degradační účinky, které však ve srovnání s novým benzínem E10 (max. 10 obj. % biolihu) probíhaly pomaleji. Nejsem schopen určit přesný čas, protože u každého vozidla je případný degradační proces individuální. Nicméně rozhodně neplatí, že při používání starého 95oktanového benzínu E5 se po dobu 20 let nic nestalo a v případě nového benzínu E10 by nastal problém po jedné sezóně. Z mého pohledu zvýšení biolihu v benzínu o 3 obj. % nezpůsobí žádný razantní rozdíl.

Je důležité zmínit, že i kdyby majitel veterána tankoval po celou dobu benzín bez biolihu, jakákoliv plastová nebo pryžová součástka by i přesto mohla prasknout z důvodu jejího stáří. Proto i v případě nových vozidel motoristům doporučuji pravidelný servis.

Kterých motorů a jakých typů se to týká? (nebo třeba věkových kategorií, nebo materiálu použití – např. jestli to má vliv, pokud u předválečných aut nejsou v palivové soustavě žádné gumové hadice, pouze měděné trubičky) Zde si dovolím malé okénko do minulosti. Prudký rozvoj motorismu na počátku 20. století, a tedy i zvýšená poptávka po benzínu, se razantně promítly do jeho ceny. V roce 1904-1906 se cena benzínu v celé Evropě téměř zdvojnásobila. V roce 1913 stál litr benzínu 72 haléřů (nafta byla k mání za 28 haléřů/litr). Po 1. světové válce bylo nutné nalézt východisko z hospodářské nouze. Jako levná alternativa k benzínu se zavedly lihobenzínové směsi (líh byl vyráběn z brambor a cukrové třtiny). Není divu, neboť již za Rakouska-Uherska bylo na našem území lihovarnictví velice rozšířené. V roce 1923 byly založeny 2 podniky pro obchodování s lihem (Družstvo hospodářských lihovarů a Svaz českých průmyslových
lihovarů), které pod záštitou ministerstva financí prosadily povinné přimíchávání ethanolu do benzínu. Nejznámějším palivem byl Dynalkol (50 % líh, 30 % benzín a 20 % benzol).

Do počátku 30. let lihobenzínové směsi úspěšně konkurovaly benzínu (v celkovém objemu spotřebovaných paliv zaujímaly 1/5). Postupně se však jejich využití snižovalo a počátkem 50. let
téměř zcela ustálo.

Na základě výše uvedených informací je zřejmé, že Pragovky, Laurinky, Aerovky, Waltrovky atd. v letech své největší slávy s největší pravděpodobností jezdily právě na lihobenzínové směsi.

V případě, že je palivová soustava tvořena pouze měděnými trubičkami, vyšší obsah biolihu v benzínu není žádný problém.

Jaké jsou možné cesty tato rizika snížit?

Motoristům, kteří se chtějí standardnímu biolihu vyhnout, doporučuji tankovat náš prémiový benzín Verva 100, který žádný přidaný biolíh neobsahuje a je čistě založen na bázi ETBE (ethyl terc-butylether).

Pro ujištění podotýkám, že Verva 100 je na výdejních stojanech sice označena symbolem E10, nicméně značení benzínu se neodvíjí pouze od podílu biolihu, ale i od obsahu kyslíku. Aditivací ETBE, který je kyslíkatou sloučeninou, se ve Vervě 100 posunula koncentrace kyslíku nad 2,7 hm. % (zároveň nepřesahuje 3,7 hm. %), a proto se musí označovat symbolem E10, i když neobsahuje žádný přidaný biolíh.

A možná taková obecná otázka, kterou pořád všichni řeší – používat radši 95 nebo 100? věčná otázka motoristů.

U paliva je zapotřebí si položit otázku, zda ho motor dokáže využít? Verva 100 je vysoce odolná vůči klepání, a tudíž je vhodná pro motory s vysokým kompresním poměrem, které jsou na využití paliva efektivnější. Standardní motory vysoké oktanové číslo nevyužijí.

Uvědomme si, jaké benzíny a s jakým oktanovým číslem byly nabízeny na čerpacích stanicích před 100 lety. Nejrozšířenější benzín ve 20. a 30. letech dosahoval oktanového čísla 60, některé společnosti jako např. Fanto nabízely 70oktanový benzín. Proto z hlediska oktanového požadavku stačí pro veterány s dostatečnou rezervou benzín s oktanovým číslem 95. Nicméně veteránistům doporučuji tankovat výhradně 100oktanové (98oktanové) prémiové benzíny, které neobsahují biolíh, ale jsou založeny pouze na bázi ETBE (ethyl terc-butylether). Hlavní výhodou ETBE oproti biolihu je, že nepůsobí agresivně na nekompatibilní plastové a pryžové díly a neváže vzdušnou vlhkost, čímž se prodlužuje skladovatelnost paliva.

Zejména prémiové palivo Verva 100 ze sítě čerpacích stanic ORLEN disponuje balíčkem aditiv pro podporu čistících schopností v motorech s přímým i nepřímým vstřikováním. Čistící schopnosti Vervy 100 v motoru s přímým vstřikováním naleznete pod odkazem https://www.orlenbenzína.cz/paliva/verva [3].
Pod odkazem https://www.petrol.cz/aktuality/poprve-v-cesku-test-spolecnosti-sgs-prokazal-jak-zbrusu-nove-palivo-shell-vpower-95-cisti-moderni-motory-8118
[4] se pro porovnání můžete podívat na nezávislý motorový test paliva Shell V-Power 95, při kterém se doba vstřiku opakovaně zkrátila pouze o 37 %.

Dále Verva 100 obsahuje antioxidanty, které mají stabilizační účinky a zabraňují vzniku nežádoucích nečistot a usazenin při skladování. Antikorozní aditiva chrání palivový systém a motor před korozí, čímž prodlužují jeho životnost. Deaktivátory kovů blokují působení kovových iontů, jenž katalyzují oxidaci a
polymeraci benzínů. Její předností je i nízký obsah olefinů, které mají tendenci polymerovat a vytvářet pryskyřičné úsady.
V příloze ještě přikládám článek, který na podzim vyšel v AutoTip Klassik týkající se zazimování veteránů 

Široká veřejnost si často myslí, že čím vyšší má benzín oktanové číslo, tím je výkonnější, zajišťuje nižší spotřebu, při spalování vykazuje vyšší teploty, nebo dokonce že rychleji hoří.

Oktanové číslo benzínu vyjadřuje odolnost jeho směsi se vzduchem proti samozápalům, jejichž projevem jsou vibrace motoru (tzv. klepání). Oktanové číslo benzínu odpovídá objemovému procentuálnímu obsahu izooktanu (2,2,4-trimethylpentan) v jeho směsi s n-heptanem, která je stejně odolná proti samozápalům jako zkoumaný benzín. Například oktanové číslo 95 znamená, že benzín je stejně odolný proti samozápalům jako směs skládající se z 95 obj. % izooktanu a 5 obj. % heptanu.

Je důležité zmínit, že hodnota oktanového čísla není konstantní, neboť je závislá na provozních podmínkách motoru. Oktanová čísla v obchodních názvech benzínů u čerpacích stanic odpovídají oktanovým číslům, která byla naměřena tzv. výzkumnou metodou. Dále se ještě oktanové číslo standardně stanovuje tzv. motorovou metodou, která se od výzkumné liší zejména v otáčkách motoru a předstihu zážehu. Obecně platí, že při vyšších otáčkách motoru vychází oktanové číslo benzínu vyšší, tj. režim je méně náročný – čím jsou otáčky motoru nižší, tím je motor k samozápalům citlivější (má na samozápaly čas). Hodnocení benzínů pomocí výzkumné a motorové metody často neodpovídalo chování v provozu, protože provozní podmínky jsou mnohem rozmanitější. Proto byly zavedeny metodiky pro stanovení tzv. silničního oktanového čísla. V dnešní době se však motory samy chrání proti klepání a jeho škodlivým vlivům, a proto se již při vývoji i hodnocení kvality benzínů pracuje až na výjimky pouze s výzkumnou a motorovou metodou.

Směs par benzínu se vzduchem ve stechiometrickém („ideálním“) poměru hoří za normálních podmínek rychlostí asi 45 cm/s (přibližně stejně rychle se šíří plamen při hoření benzínu rozlitého na podlaze) a je téměř nezávislá na uhlovodíkovém složení a oktanovém čísle! Pro zajímavost uvádím, že podstatně rychleji hoří směs vodíku se vzduchem (cca 170 cm/s). Směs par benzínu se vzduchem v tlakové bombě při 0,25 MPa hoří rychlostí asi 2,25 m/s. Směs ve válci benzínového motoru hoří rychlostí cca 20-70 m/s vlivem příznivějších podmínek, hlavně turbulence, která je ovlivněna rychlostí vstupu směsi do válce, tvarem sacího potrubí, tvarem sacího kanálu a tvarem dna pístu. Rychlost hoření se mění mj. se složením směsi vzduch/palivo. Největší je obvykle v mírně bohaté směsi a při ochuzování směsi výrazně klesá. Je tedy zřejmé, že rychlost hoření benzínů není téměř závislá na oktanovém čísle. Názory, že benzín s vyšším oktanovým číslem hoří po zažehnutí za normálních podmínek výrazně rychleji nebo pomaleji, jsou mylné! Pro zažehnutí však může být potřebná větší iniciační energie (silnější jiskra).

Určitě ještě doporučuji video pod odkazem
https://www.auto.cz/vaculik-vs-100oktanove-benziny-za-vice-penez-vice-vykonu-a-co-ta-bioslozka-148766,
kde se můžete podívat na nezávislý test 100oktanových benzínů, který v nedávné době prováděl Svět motorů.

Links:
——
[1] http://www.fkhv.cz/
[2] https://www.facebook.com/events/527298714317586/
[3] https://www.orlenbenzina.cz/paliva/verva
[4] https://www.petrol.cz/aktuality/poprve-v-cesku-test-spolecnosti-sgs-prokazal-jak-zbrusu-nove-palivo-shell-vpower-95-cisti-moderni-motory-8118

1 komentář u „Benzín E10 a veteráni“

  1. JEŠTĚ K DISKUZI VČERA NA SCHŮZI
    Malý kulatý znak E10.
    Motivací k nákupu prémiového benzinu jsou totiž pro mnohé nejen vyšší oktanové číslo a čisticí přísady, ale podstatně delší skladovatelnost. O stooktanových benzinech na českém trhu totiž plošně platí (sami jsme to opakovaně napsali), že neobsahují líh, který by se smíchal s kondenzační vodou a „vypadl“ na dno nádrže. Právě tato nezápalná směs je nejčastější příčinou, proč déle odstavené stroje, kterým v nádržích zůstal normální Natural 95, nejdou nastartovat. Vervu, stejně jako jiné stooktanové benziny, tak tankovali například i majitelé veteránů. Místo lihu v nich už léta je látka ETBE (etyl-terc-butyl-eter), která se sice z lihu vyrábí, ale s vodou mísitelná není a popsaný škodlivý efekt neudělá. Díky původu z obnovitelného zdroje se dá místo něj započítat, slouží však prioritně ke zlepšení oktanového čísla.
    Když Orlen Benzina přesunul Vervu 100 do kategorie E10, naštěstí tak neučinil přídavkem lihu, ale zvýšením koncentrace zmíněného ETBE. Od května 2021 tak Verva obsahuje okolo 20 procent této látky. Celá věc má výrobní pozadí. Do zmíněného data se všechny benziny s 98 a více oktany do České republiky dovážely ze zahraničních rafinerií, nejčastěji asi z OMV ve Schwechatu. Tehdy však začala poprvé v historii stooktanový benzin vyrábět rafinerie v Kralupech nad Vltavou. Musela však vyjít ze stávajících technologií, a tak nárůstu oktanového čísla nebylo dosaženo modifikací základních uhlovodíkových složek benzinu, ale právě zvýšením obsahu ETBE.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *