Archiv rubriky: .Nezařazené

Veteránské hnutí v ČR podzim 2019

Situace na poli autoveteránského hnutí na konci r. 2019 v České republice

V posledních měsících roku 2019 jsme svědky určité nervozity, napětí, ostrých výměn diametrálně odlišných názorů mezi vedoucími činiteli na poli autoveteránského hnutí v naší republice. Protože toto se bytostně dotýká i našeho Jeep Clubu Jižní Čechy a tedy každého z nás byl především naším předsedou k 20.11.2019 shromážděn tento materiál. A to proto aby poskytl každému našemu členu co možná nejvěrnější popis současného, trochu chaotického stavu.

Pro ty z nás, kteří se v organizačních zále žitostech trochu ztrácejí, tak jako já, uvádím jaká je vlastně struktura celé autoveteránské společnosti ve světě a kam v současnosti zapadá náš klub. Abychom věděli o čem je řeč, když Pišta mluví o Federaci, Unii a tak. Nejlépe obrázek.

Federace, tedy FKHV ČR, je pro FIVU (Fédération International des Véhicules Anciens), česky „Mezinárodní federace historických vozidel“ www.fkhv.cz , tzv. národní autorita, která je jedna v daném státě.
Základním posláním FKHV ČR je zastupovat své členy v rámci České republiky v jednáních s orgány státní správy, organizacemi, institucemi a všude tam, kde to společné zájmy členů vyžadují.
V mezinárodních vztazích reprezentuje a zastupuje své členy v organizacích a institucích tam, kde to zájmy členů vyžadují.
FKHV zastřešuje, garantuje a řídí systém testování historických vozidel.

Jakýmsi začátkem, či tím co rozpoutalo současnou diskuzi o veteránském hnutí a jeho nynější orientaci je vyjádření určité nespokojenosti se současným stavem FKHV, tedy mail p. Zápotockého, prezidenta  UKUVHT ČR,  byl rozeslán na většinu členů FKHV. Text viz níže.

************************************
Vážení členové Unie, přátelé.
Před nedávnem byl členy našeho klubu BCCC Praha sepsán otevřený dopis ke stavu federace.(viz. příloha č.1.)
Následně pověřilo prezidium revizní komisi federace, aby se tímto zabývala.
Dopis revizní komise klubu, který byl dne 12.11.2019 doručen BCCC Praha, (viz. příloha č.2.) mě zcela překvapil a tento vám posílám na vědomí.
Mohu jen konstatovat, že v době, kdy již MD (ministerstvo dopravy) s FKHV nepočítá, kdy je na stole návrh na zavedení STK pro veterány, což federace zatím ignoruje, kdy lze dnes testovat vlastně to co kdo chce bez nějaké kontroly, kdy technická komise federace pracuje formou emailů jednoho člověka, kdy pozastavené testovaní minulou KTK u pochybných testací bylo zrušeno a FKHV se zmítá nad tím, zdali bude či nebude, je revizní komise schopna napsat takovýto dopis.
Stydím se za to, že předseda komise je náš člen, kterého jsme nominovali do této komise a že se byl schopen se pod toto podepsat.
P.S.: Dle posledních zpráv revizní komise funguje o dvou lidech a o toto je situace vážnější.
Honza Zápotocký
************************************

Jako jistá reakce byl z VCC www.vcc-cr.cz rozeslán následující mail (zkráceno) na většinu členů FKHV. viz níže.

************************************

V příloze zasíláme ještě zamyšlení (viz. příloha č.3.) prezidenta Václava Kafky nad aktuální situací, která se kolem historických vozidel děje.
Děkujeme a těšíme se s Vámi na shledání
S pozdravem
Václav Kafka, prezident VCC ČR

************************************

Další reakcí, byl dopis výkonného ředitele FKHV Ing. Martina Kota, který byl rozeslán na většinu členů FKHV. (viz. příloha č.4.)
************************************

Následně přišel 19.11.2019 e-mailem dopis od zastupujícího prezidenta FKHV p. Kafky. (příloha č.5.)
************************************

Na to reagoval mailem prezident naší unie UKUVHT ČR pan Jan Zápotocký viz. níže:
Předmět: Dopis pro veteránskou obec.
Ahoj Václave.
Dobrý dopis. Tedy dobrý pro pár zaslepených.
My, kteří jsem schopni vidět realitu, bychom od tebe spíše viděli dopis v tomto duchu:

Vážení, letos jsme zaznamenali spoustu úspěchů.
Zlikvidovali jsme zatím nejschopnější technickou komisi, nastavený kvalitativní standard taky,  kontroly kvality jsou již minulostí.
Že s námi nechce ministerstvo komunikovat? To přece vám nemůže vadit. Myslíme si, že je vše v pořádku.
A že je federace úplně v pr.eli? Kdo že to řekl? My máme svůj svět naší skvělé organizace a zástupců oplývajících nejvyššími mravními kvalitami.
Nebojte se, shromáždění delegátů nic nezmění, po loňské změně stanov to máme pojištěné.
Takže si můžete myslet co chcete a hlavně že testujeme.
Váš prezident…..

Václave, kolik bylo schůzek za doby minulé technické komise na MD a kolik za současné pod vedením Tomáše Strnada?  ….
Za kolik měsíců jste položili federaci na lopatky, že s ní nechce MD jednat??? Smutný výsledek, že?

Honza Z.
************************************
———————————————————————
Celý text této zprávy v pdf

Odkud je tato fotka?

Dostal se mi do ruky občasník „Jeep in Action“, vydává Mark Askew.
Tam je tato fotka.

V popisu má – Liberation Stankov Hestya, Checo 6th June 1945. To je chybně.
Je to 1st Bn., 38th Regt., 2nd Div., 3rd Army. Datum osvobození má být 6.5.1945.
Staňkov v západních Čechách. Našel jsem dva:

  1. Město Staňkov se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm 3350 obyvatel. Město leží na půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, cca 30 km od Klatov, 28 km od Plzně a 24 km od Domažlic. Ten by se mi líbil proto, že je to větší městečko podle fotky.
  2. Hlavňovice – Horní Staňkov – okres Klatovy, Plzeňský kraj, Česko. Ten by se mi líbil zase proto, že je v popisu je „Hestya“, což by mohlo být zkomolené „Horní“. Ale i dnes je to maličká osada. Čili se kloním k tomu prvému.

Neznáte to tam někdo?

****************************
Toto je z 12.5.1945 – Kamenný Újezd.

Historie Jeep Clubu Jižní Čechy

Klub, ještě než takto vznikl, byla vlastně parta “ Budějckých amerických kluků“, která sdružovala ty, kteří chtěli v ponurném komunistickém světě trochu frajeřiny a dát najevo svůj postoj k režimu, jak jinak než tím nejbližším co jsme zde z Ameriky po válce měli – vojenskými jeepy. Dostávali se k nim díky Mototechně, jedinou cestou v padesátých letech. Jedním z prvních těchto kluků byl Vojta Gall, další kluci, Ivo „Kiněra“, „Eda“ Edelmann a jeho brácha Karel,Jirka Prokop a jeho brácha Ivan, Tonda Mecera, Otta Balšán, Šimek Pepa, Eda Vrba, Jarda Sedláček. Protože to byli povětšinou bývalí trampové z chatových osad, jejich cesty jeepem vedly většinou do přírody a tak se vlastně zrodil jeepclub. Kromě starých součástek z jeepů a neustálé buzerace policajtů,se jen těžko sháněl náhradní díl a někde stojící zapomenutý jeep se buďto opravil, nebo posloužil na opravu jiného jeepu. Tak docházelo k tomu, že se použily některé díly třeba z Volhy,Moskviče. Mototechna byla prodejna, kam armáda nebo různé podniky posílaly jeepy když již dosloužily, nebo byly různě nepojízdné,nepotřebné s cílem na nich vydělat, přestože je stát dostal zadarmo od UNNRY. Dalším místem konce jeepů bylo šrotiště a díky bohu, že je všechny nesešrotovaly. Jejich stanovená cena byla cca 2.500- 5.000.- tehdejší hodnoty a to dle stavu a pojízdnosti. Podniky,jako např. Jihočeské Mlékárny, KNV ČB, Teplárna, Pramen ČB, Pramen Kaplice, Agrostroj, Čs. Červ. Kříž atd. se zbavovaly nepotřebných a ideově nepřijatelných vojenských vozidel. Takto koupil svůj jeep i pan doktor Lavický, Svaťa Starhon, Jarda Vaclík, Zdeněk Boček, Pepík Ryšavý a přes další majitele Pete“ Heřman, Jirka Měšťan, K.Kostohryz, Šírek, Vazač, Emil Nachlinger, Jirka Nekovář atd.

Bylo to celkem asi 18 jeepů. Vzpomeňme třeba Vencu Mrkvičku/Cerese/, Jirku „Padeho“ Havránka, Honzu Skláře, Láďu Záluského, Jáju Moravce, bráchy Ouřady, Yvese Zemana, Pavla Kalouska, „Bandasku“ Luďka Rosína, Jindru Švorce, Frantu Mezeru, Zdeňka Rebana, Vlastu Máčeho, Vojtu Marka a další.

To už byla sedmdesátá léta, někteří hoši emigrovali, jejich auta se dále stávala majetkem jiných a někteří se oženili a auta prodali. Dobře si všichni pamatujeme na týdny a roky strávené pod kapotou. Pamatuji i příběh jednoho kluka z Prahy,který mi vyprávěl Láďa Djukov o klukovi, který stavěl kompletně jeep doma v bytě v prvním patře. Dole na dvoře ho rozebíral a renovované díly odnášel domů k montáži. Byl šťastný, že může dlouho do noci dělat doma, aniž by musel někam chodit. Toto dělal pět let. Bydlel s matkou, svobodný a tak si to asi mohl dovolit. Problém nastal, když se radoval po pěti letech z vykonané práce a řešil jak dostat auto z bytu. Dříve bydlel na kraji ulice z minimální zástavbou okolních domů. Nakonec vyboural okna a meziokenní zdivo, kamarád který jezdil s jeřábem přijel do ulice s novými domy. První překvapení majitele jeepu, který nevnímal okolí pět let. Jeřáb se jen těžko vešel do ulice aby vytáhli jeep ven. Problémovou situaci vyřešil po několika dnech tím, že vyboural celou stěnu domu. I tací nadšenci byli. Přišel rok 89 a vše se změnilo. Náš club tak mohl legálně pokračovat. První sraz obnoveného jeep clubu se udál na Rapšachu, v hospodě Jirky Skřivana ve Františkově 28.8.1999.

Jako první předseda byl zvolen Petr Sládek a zakládající členové byli Sláva Plášil, Píďa Pavlíček, Karel Kovář, Jirka Plza, Standa Brožka, Yves Zeman, Pišta Průša, Láďa Žižka.

Na toto místo jsme jezdívali pravidelně,protože tam byla nádherná příroda,perfektní koupání,a příjemná trempská hospůdka,kterou dokázali ocenit i OLDBOYS z Fort Hazardu, když tam na svých pěších túrách zavítali.

Do našeho clubu postupně přibyli i další členové a majitelé jeepů ,Venca Tittl, Marie Tvrzická, Zdeněk Sladký, Jarda Petrů, Karel Somberger, Standa Froněk, Pavel Krejčí, Pepík Němec, brácha Jenda,Sláva Chalupník, Radka Plášilová, Bobíš, Venca Pour, Jack, Aleš Tondl, Aleš Novák, Honza Komenda a mnoho dalších.

Jeep club malinko omládl, nicméně věk našich členů je důležitým článkem budoucnosti. Nyní club čítá 44 majitelů vojenských vozidel.

Jsou dochovány záznamy o celé řadě majitelů dle technických průkazů,jak se postupně během let prodávaly a nakupovaly nejen v jihočeském kraji, ale vlastně po celé republice. Zveřejnění by muselo být odsouhlaseno,nicméně je zajímavé, jak některé jeepy putovaly po republice u různých majitelů,aby se nakonec vrátili do jižních Čech.

První technický průkaz soukromého majitele pochází z roku 1951, kdy byl koupen od Výzkumného ústavu rybářství Vodňany.

Přeji našim vozům dobré a starostlivé majitele.
Yves, Jeep Club Jižní Čechy.


RADHOŠŤ 1967


MORAVSKÝ KRAS 1967


České Budějovice-srpen 1968 jemná provokace


Chiclets, Jára Vaclík, Pilulka


bouračky i svatby v jeepu-Zdeněk Boček,Svaťa Starhon,Jitka Zemanová


bouračky i svatby v jeepu-Zdeněk Boček,Svaťa Starhon,Jitka Zemanová


BRNO 1971


MARTIN-NÍZKÉ TATRY 1972


setkání jeepařů z ČSSR VRBNO pod PRADĚDEM 1973


Yves a Ota Názler 1974


Yves a Ota Názler 1974