Nouzové přistání amerického letounu B – 17 G Flying Fortres s/n 42-9739 u Dolního Dvořiště 9.12.1944 s následná
tragédie posádky u Zdíků v katastru obce Bujanov
Po sedmé hodině ranní se 9. prosince 1944 začal psát tragický příběh posádky amerického letounu B-17 G Flying Fortress s/n 42-9739 z letecké základny 2.bombardovací skupiny 15.letecké armády USAAF v jihoitalské Amendole.Na tento den naplánoval operační štáb ofenzivní misi proti důležitým strategickým cílům, které se nacházely jednak na území okupovaného Československa, tedy tzv. protektorátu Čechy a Morava, včetně říšské župy Sudety o které se tehdy rozšířil mezi nacisty výrok, že jsou „protileteckým krytem říše“ a jednak na území nacistického Německa, dobově tzv. Altreichu a anšlusem z března 1938 k Říši připojeného Rakouska.
Vedením impozantního seskupení leteckých sil 2.bombardovací skupiny 15.letecké armády USAAF bylo pověřeno 5.bombardovací křídlo se svými šesti skupinami, které mělo zaútočit na moderní rafinerii STAG, ležící nedaleko severočeského Mostu (dnes Chemopetrol Litvínov v Záluží u Mostu).
To ráno vzlétlo 216 bombardérů B-17G. Po seskupení do přeletových formací a letem přes Jaderské moře, území bývalé Jugoslávie a Rakouska se dostaly k výchozímu bodu, kterým byla obec Hroznětín v západních Čechách. Vlivem počasí i přes použití radarů však cíl nebyl spolehlivě nalezen a proto bylo rozhodnuto bombardovat náhradní cíl, kterým byly letecké závody a seřaďovací nádraží v bavorském Regensburgu.
Součástí 5.bombardovacího křídla byla i 2.bombardovací skupina o síle 36 letounů, která letěla ve druhé vlně na druhé pozici. Skupinu vedl její velitel plukovník Coulen, letící v čele devíti letounů 96.perutě. Deset letounů 49.perutě vedl poručík Rigby, který se však pro mechanické potíže musel předčasně vrátit a jeho místo zaujal poručík Buhler. Dalších deset bombardérů 429.perutě vedl poručík Falkenstern a svaz uzavíralo osm letounů 20.perutě vedené poručíkem Warrenem v letounu B-17 G Flying Fortress, seriové číslo 42-9739.
Na palubě tohoto stroje B – 17 G „Flying Fortres“ s/n 42-9739 vyrobeného v licenci ve třicátém výrobním bloku u letecké firmy Lockheed Vega Aircraft Corporation v kalifornském městě Burbank byli ten den tito letci :
- Woodruff J.Warren, velitel, pilot 1.Lt
pocházel z města Hyattsville ve státě Michigan. Pro něho byla tato mise předposlední. Po posledním, 50.letu se měl vrátit zpět do USA. - Donald L. Hart, druhý pilot 1 .Lt.
pocházel z Belmontu ve státě Masschussets. - Burke W. Jay, navigátor 1Lt.
pocházel z města Palmyra ve státě New Jersey. - William Jolly jr., bombometčík 2.Lt .
pocházel z Houghtonu ve státě Michigan. - George D.Mayott, operátor palubního radaru 2.Lt.
pocházel z Dunkirku ve státě New York - Frank Pinto Jr., palubní mechanik a střelec, T/Sgt.
z Texasu - Warren Anderson, radista a střelec T/Sgt.
z Floridy - Joseph Cox, obsluha bočních kulometů S/Sgt.
z Alabamy. - Ralph Henry, obsluha bočních kulometů S/Sgt.
z Alabamy. - Benjamin J.Sheppard, střelec zadní věže S/Sgt.
pocházel z Bridgetonu ve státě New Jersey. On a jeho druh, štábní seržant R.E.Henry, letěli svoji poslední padesátou misi, po které se měli vrátit zpět do USA.
Po předchozím neúspěšném pokusu o nalezení rafinérie u Mostu se 2. bombardovací objevila nad bavorským Regensburgem. Pouze sedmnácti letounům skupiny se podařilo identifikovat cíl a svrhnout pumový náklad. Zbývající letouny nebyly schopny cíl identifikovat a letěly nad další náhradní cíl, kterým byly zbrojní závody a nádraží v Plzni. Zde americké prameny uvádějí, že Plzeň byla nalezena a bombardována, ale dnes již víme, že tomu tak nebylo a že bombardován byl zcela jiný cíl, pravděpodobně v Bavorsku .
Nad jednou z uzávěr protiletadlového dělostřelectva byl střepinami granátů zasažen jeden ze čtyř motorů letounu B-17 č.739, pilotovaného Woodrufem Warrenem. Stroj vypadl z formace a se ztrátou výšky začal zaostávat. V oblasti Českého lesa se pilot spojil radiem s pilotem sousedního letadla Sidney P. Upsherem a sdělil mu, že jeho stroj je vážně poškozen, že má vyřazen motor a poškozený olejový systém. Posledním sdělením byla obava, že s letadlem přes Alpy nepřeletí. Tehdy poručík Upsher popřál „Good luck“ – „hodně štěstí“ a tím byl definitivně přerušen kontakt s letadlem. Stroji č.739 se nepodařilo udržet výšku a proto dal velitel posádce pokyn „Let’s get out of this damned ship“ – „opusťte palubu před ztroskotáním“.
Po soustředění většiny posádky u bombové šachty jako první vyskočil navigátor Burke W.Jay, který nejvíce trpěl nedostatkem kyslíku. Po něm následoval Ralph Ernest Henry a vzápětí Warren Anderson, Benjamin Sheppard a bombometčík William Jolly. Poté se poškozený stroj dostal pod kritickou výšku pro bezpečný seskok padákem a pilotovi nezbylo žádné jiné řešeni, než nouzové přistát na sněhu, kterého tehdy bylo dost, se zataženým podvozkem. Letoun se zbývajícími členy posádky tedy dosedl na pole v severním výběžku Šibeničního vrchu u Dolního Dvořiště. Z vraku letadla vyšli všichni zbylí z posádky – Frank Pinto, George Mayott, Joseph Cox, druhý pilot Donald Hart a pilot Woodruff Warren, který řekl ”Dopadlo vše dobře!”
Odpoledne nedaleko osady Štědrkov, přistál Benjamin Sheppard, který vyskočil spolu s Jollym. Dopadl též do měkkého sněhu, odložil padák a šel sněhem přes pole a louky, až přišel do Štědrkova. Tato osada se sestávala ze tří selských domů: Jodl, Qatember a Hansbauer. Zaklepal u Hansbauerů. Když se otevřely dveře, hledělo na něho několik párů udivených očí. Pozvali ho dál a nechali posadit u velkého stolu, pohostili čajem a svačinou. Letec měl velké štěstí, že se dostal ke slušným lidem. Později jej zadrželi němečtí četníci a transportovali do kaplických kasáren. Právě v tento čas přistála squadrona na polním letišti v Amadole.
Ve stejnou dobu na jiném místě, v osadě Tichá (jižně od Kaplice), obce čítající asi 100 domů – slyšeli obyvatelé hukot nízko letícího letadla a krátce na to viděli směrem na Svatý Kamen snášejícího se parašutistu. O několik minut později William Jolly, bombometčík ze stroje 739, pomalu přistál v měkkém sněhu. Když se osvobodil z padáku, viděl k sobě přicházet skupinu osob. V jejím čele kráčel s připravenou zbraní starosta obce Tichá Josef Witzany, fanatický nacista. Jolly zvedl ruce nad hlavu. Par vteřin poté třeskla rána. Zásah do prsou byl smrtelný. William Jolly klesl k zemi.
Celní úřadovna ve Wullowitz byla po Mnichovu od roku 1938 uzavřena. V celnici se usadili němečtí vojáci, kteří měli na kopci nad Leopoldschlagem pozorovací bod.A právě pár metrů severozápadně od celnice dosedla nepřátelská létající pevnost B17. Po silnici z Horního Dvořiště do Dolního Dvořiště přijížděl náklaďák pana Josefa Pusche, německého dopravce. Ten, když uviděl na poli nedaleko silnice sedět „obrovského ptáka“, zastavil svůj nákladní vůz pohaněný dřevoplynem a šel se zvědavě podívat blíže. Tento J. Pusch byl pak očitým svědkem dalších událostí.
K letadlu se scházeli lidé, sedláci a také němečtí vojáci. Když přišli k letadlu, sedělo všech pět zbývajících Američanů na jeho pravém křídle. Vojáci i civilisté dostali od Američanů cigarety a jídlo z jejich bohatých zásob.
Krátce nato dostalo okresní četnické velitelství v Kaplici informaci o havarovaném čtyřmotorovém letadle v Dolním Dvořišti. Z Kaplice vyjela dvě osobní auta, v jednom seděl okresní velitel Franz Strasser a ve druhém velitel gestapa Walter Wolf – Němec z Bad Schandau, t.č. sloužící v Kaplici a nadporučík policie z Kaplice Karl Lindemeyer. Když kolona dorazila k letadlu, provedli prohlídku letců a letadla a odebrali jim zbraně.
Pak Lindemeyer poručil Josefu Puschovi, aby udělal místo na plošině náklaďáku pro transport Američanů. Pusch zaslechl rozhovor mezi Strasserem a Linemeyerem se slovy /doslovně/ : „Ty letce nám poslalo samo nebe a my mu je vrátíme „
Zajatí Američané museli nastoupit na plošinu náklaďáku a Pusch dostal rozkaz od Lindemayera, že na znamení musí zastavit.
Kolona vozidel se rozjela směr Kaplice. U obce Nažidla odbočili z hlavní cesty. Asi 100 m východně, poblíž hostince paní Neuwirtové a Lauseckerova dvora, nedaleko vtoku Zvíkovského potoka do Malše, vedla cesta mírně do kopce. Zde musel Pusch šlápnout více na plyn a na konci stoupání dostal znamení k zastavení. Hned po zastavení zavelel Lindemeier „Všichni vystoupit“.
Tento povel patřil pětici Američanů, Pusch ještě slyšel jak seskakují z auta. V následujících vteřinách protrhly zimní ticho dávky ze samopalů. Jeden z Američanů nebyl ještě mrtev a snažil se odplazit. Nová dávka ho však zkosila. Od zastavení kolony uplynulo několik vteřin a nyní tu leželo pět Američanů – Woodruff J. Waaren, Donald L.Hart, Frank Pinto, Georgie D. Mayett a Joseph Cox – rozstřílených, krev jim prýštila z úst a uší a červeně barvila sníh okolo. K. Lindemeyer zastřelil tři a F. Strasser dva letce. Pak oba vrazi vzali Američanům šaty, boty a všechny cenné předměty. Mrtvoly ponechali jen ve spodním prádle. Puschovi, který byl svědkem všeho přikázali, aby je zaházel sněhem. Nacističtí úředníci z Kaplice pak odeslali zprávu k odvysílání do rozhlasu „šťastné přistání amerického poškozeného letadla na poli v Dolním Dvořišti“
Dne 10.prosince 1944 bylo všech pět Američanů na místě popravy pohřbeno do pole u cesty
V červnu, červenci a listopadu 1945, byla těla pěti Američanů i tělo jejich kamaráda Williama Jolliho postupně vyzdvižena ze země a převezena na vojenský hřbitov pro padlé americké vojáky ve Francii. Vrah W. Jollyho, bývalý starosta obce Tichá, nacista Josef Witzany nebyl nikdy dopaden. Krátce po ukončení války utekl do Rakouska, kde jeho stopa mizí. Lindemeyer spáchal 9.května 1945 ráno ve svém bytě sebevraždu, Strasser byl zajat Američany, odsouzen v říjnu 1945 v Dachau k trestu smrti a rok poté, co u Zdíků spáchal svůj podlý válečný zločin, 10.prosince 1945 byl popraven.
Na paměť popravených amerických letců byla v roce 2004 na zdi kostela u Svatého Kamene odhalena pamětní deska a 23.8.2008 postaven provizorní kříž na místě jejich vraždy.
- Woodruff J. Warren, velitel, pilot 1.Lt
Přistál „na břicho“ severně od Šibeničního vrchu u Dol. Dvořiště. Zajat.
Zavražděn na silnici u Zdíků.
. - Donald L. Hart, druhý pilot 1 .Lt.
Přistál „na břicho“ severně od Šibeničního vrchu u Dol. Dvořiště. Zajat.
Zavražděn na silnici u Zdíků.
. - George D. Mayott, operátor palubního radaru 2.Lt.
Přistál „na břicho“ severně od Šibeničního vrchu u Dol. Dvořiště. Zajat.
Zavražděn na silnici u Zdíků.
. - Frank Pinto Jr., palubní mechanik a střelec, T/Sgt.
Přistál „na břicho“ severně od Šibeničního vrchu u Dol. Dvořiště. Zajat.
Zavražděn na silnici u Zdíků.
. - Joseph Cox, obsluha bočních kulometů S/Sgt.
Přistál „na břicho“ severně od Šibeničního vrchu u Dol. Dvořiště. Zajat.
Zavražděn na silnici u Zdíků.
. - William Jolly jr., bombometčík 2.Lt .
Vyskočil padákem, dopadl poblíž Svatého kamene.
Zavražděn starostou obce Tichá Witzánym poblíž Svatého Kamene.
. - Ralph Henry, obsluha bočních kulometů S/Sgt.
Vyskočil padákem, dopadl poblíž obce Tichá. Zajat. Po válce se vrátil do USA.
. - Benjamin J. Sheppard, střelec zadní věže S/Sgt.
Vyskočil padákem, dopadl poblíž obce Tichá. Zajat. Po válce se vrátil do USA.
. - Warren Anderson, radista a střelec T/Sgt.
Vyskočil padákem, dopadl poblíž obce Tichá. Zajat. Po válce se vrátil do USA.
. - Burke W. Jay, navigátor 1Lt.
Vyskočil padákem, dopadl poblíž obce Tichá. Zajat až druhý den u Kaplice.
Po válce se vrátil do USA.
Čest jejich památce!
Zpracoval: Jeep Club jižní Čechy https://www.jeepclubjc.cz/
Použito materiálů ze Sborníku příspěvků z konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 4.května 2007 „HRDINSTVÍ, STATEČNOST, STRACH „ , vydaného Jihočeským muzeem v Č. Budějovicích, 2008. Letecká badatelna