Návrhová a mandátová komise valné hromady Asociace klubů historických vozidel z. s, IČ 65993993, (dále jen „AKHV“) konané v roce 2021 korespondenční formou per rollam z e-mailové adresy akhv@akhv.cz obdržela v termínu nejpozději do půlnoci ze 14. na 15. 4. 2021 21 e-mailových hlasů.
….
….
Přijetí Jeep klub Jižní Čechy za řádného člena AKHV: 17 hlasů ANO, 0 hlasů NE, 0 hlasů zdrželo se hlasování 0, s c h v á l e n o.
…..
zápis v pdf
V poslední době se stává stále větším a větším problémem kvalita a cena dodávaných dílů, jejich replik, pro válečné jeepy. Je to dáno i tím, že jejich výroba se zřejmě stává finančně atraktivní pro různé firmy z dálného východu (Indie, Čína).
V tomto regionu je výjimkou fa MD Juan, Filipíny. Jejich výroba „plechů“ se za posledních pár let výrazně zlepšila co se týče kvality a použitého materiálu.
Smutné je, že tyto čínské a podobné šunty prodávají různé evropské a americké obchody a to bez upozornění na zemi původu, naopak je vydávají jako svůj produkt.
Takto dopadl disk dodaný americkou firmou OMIX při pomalé jízdě na běžné silnici, žádný terén. Dokonce ho vydávali jako svůj výrobek, ani slovo o tom, že je z Číny.
Obrázek (kliknutím zvětšit) nebo video dole ukazuje hlavní rozdíly mezi MD Juan repro disky a čínským padělkem.
https://www.youtube.com/watch?v=CxZzrL0JU4E
Pro jednoduší vzájemnou komunikaci členů našeho klubu pomocí chytrých telefonů navrhl Sláva Chalupník používat bezplatnou aplikaci WhatsApp. Je to báječný nápad, protože ne každý průběžně svoji e-mailovou schránku, kdežto mobil má každý.
Zatím to používá asi 15 členů a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že báječně funguje! Např. včera jsem posílal připomínku schůze e-mailem a žádná reakce. Poslal jsem to samé i WhatsAppem a do hodiny bylo 5 omluvných odpovědí!!
Co je WhatsApp?
je to aplikace umožňující zpráv a multimediálních souborů mezi vlastníky smartphonů pomocí internetu. Kromě textových zpráv uživatelé WhatsApp Messenger si mohou navzájem zasílat obrázky, videosoubory, audiosoubory a polohu na mapě.
Zní to složitě, ale je to něco jako SMS zprávy, jen s rozdílem, že tím mohu zasílat i obrázky atd.
Co potřebuji?
– chytrý telefon
– v něm nainstalovanou aplikaci WhatsApp.
– připojení k internetu nebo povolená mobilní data.
Jak nainstaluji WhatsApp?
Ve svém chytrém mobilu určitě máte v seznamu alikací něco jako „Store“ , „Obchod“ nebo něco podobného. Tam zadáte nahoře do řádku vyhledávání WhatsApp. Mobil si aplikaci najde, vy kliknete nainstalovat a je to!
Sláva Chalupník vytvořil skupinu Jeepaci CB což jsou všichni členové klubu, kteří mají WhatsApp nainstalováno. Bez jeho souhlasu se sem nikdo jný nedostane.
Jak skupina funguje?
Napíšete zprávu a třeba i s obrázkem a pošlete Whatsappem na Jeepaci CB a okamžitě to dostanou všichni členové na své mobily. To je super.
Jen musíte dát Slávovi na vědomí, že máte WhatsApp a on vás do skupiny zařadí.
********************************************
WhatsApp Messenger je multiplatformní aplikace umožňující výměnu zpráv a multimediálních souborů mezi vlastníky smartphonů pomocí internetu. Kromě textových zpráv uživatelé WhatsApp Messenger si mohou navzájem zasílat obrázky, videosoubory, audiosoubory a polohu na mapě. Název WhatsApp je slovní hříčkou k obratu „What’s up?“ (angl.) – „Co se děje?“ a ze zkratky App (jako aplikace).
Ani rudý, ani hnědý, ani jakýkoli jiný teror se v naší vlasti již nikdy nesmí opakovat!!
zdroj fotografií: černobílé Honza Vazač, barevné Pišta.
O tomto fenoménu v chování válečných jeepů toho bylo napsáno již hodně a není třeba se o tom dále rozepisovat. Nicméně jsem dnes dostal od Jindry Švorce hezký článek s obrázky tak mi to přece jen nedalo.
Proč táhne vlevo víme. Je to proto, že pomocný čep řízení není umístěn na rámu, jako již tehdy bylo obvyklé, ale na vlastní nápravě. No a ta při brzdění má tendenci se otočit spolu s koly. Tím pootočí s osou pomocného čepu a bellcrank „vystrčí“ levou tyč řízení a auto zatáčí. Celý „pochod“ hezky ukazuje obrázek dole.
Jako náprava tohoto nežádoucího jevu byla již v r. 1942 dodatečná instalace pomocného pera pod vlastní pero na straně řidiče – tzv. TRS (Torque Reaction Spring), u nás hojně užívaný název půlpéro. Jenže toto nemá s pérováním nic společného! Pouze = zabraňuje pootočení nápravy!
A teď, proč to celé vlastně píši?
Protože autor článku toto charakterizuje jako Nebezpečnou Vadu Konstrukce. A tady bych polemizoval, protože někde v archivních materiálech jsem četl, že zadavatel, tedy US vláda, trval na ucelených samostatných konstrukčních celcích s ohledem na co největší efektivitu následného servisu a zásobování díly. Tady kdyby byl u MB / GPW pomocný čep řízení na rámu (jak je u řady CJ), tak řízení by netvořilo s přední osou jeden celek. Čili chlapci se snažili vyhovět zadavateli, tedy US vládě. Tak to začalo.
Na geniální konstruktéry od Willysů nám přece nikdo nesmí sahat, že?
Mějte se všichni co možná nejlépe v těchto časech.
PetrS
V souvislosti s našimi letošními pomníčky – nepomníčky, dostala obec Boršov velmi milý vzkaz či poselství od velvyslance Spojených Států Amerických v České republice pana Erika Blacka.
Snad ten vzkaz tak trochu patří i našemu klubu, ne?
Přemýšlel jsem, když je letos rokem zákazů a všechno se ruší, jestli, když teda už nebude zákaz vyjíždění, zajet na Zhůří (https://mapy.cz/zakladni?x=13.3339474&y=49.1774249&z=17&source=base&id=1898620), kde se vždycky u památníčku na Den nezávislosti 4.7. koná vzpomínková akce s jeepy?
Dne 5. května 1945 padlo deset příslušníků 90. pěší divize americké armády během nastražené léčky v obci Zhůří na Šumavě. popis událostí od Z. Roučky
S ohledem na pandemii koronaviru COVID-19 vlastně v celém světě, s respektováním všech nařízení naší, demokraticky zvolené vlády a hlavně podle zdravého rozumu i náš
Tedy do odvolání nebudou:
O dalším vývoji, náhradních termínech, návrzích a všem podobném bude vedení všechny členy informovat na těchto stránkách a e-maily.
Zatím pro samostudium posíláme poslední informace ve vývoji situace ve veteránském hnutí s ohledem na navrhovanou úpravu zákona č. 56/2001 Sb.
Pomníček u Srubce
Pilot 1st Lieuteant Robert W. Whitehead, který se narodil 14. října 1921 ve státě Indiana, byl příslušníkem 37. perutě 14. stíhací skupiny 15. letecké armády.
Dne 11. dubna 1945 vystartovalo kolem 7-8 hodiny ranní z italské základny Triolo, 42 spojeneckých stíhaček od 37. perutě (37th Fighter Squadron) 14. Stíhací skupiny (14th Fighter Group) 15. letecké armády USA ( 15th United States Army Air Force USAAF) s cílem vyřazovat z provozu lokomotivy, napadat vojenské transporty a ničit železniční objekty v prostoru mezi Regensburgem, Mnichovem, Plzní, Salzburgem a Lincem. Jedna ze dvou letek 37. perutě v počtu 5 strojů, kterou vedl mladý (snad 19letý) americký letec, nadporučík Robert W. Whitehead přelétla Šumavu, přes Českokrumlovsko se dostala nad Volyň, Malenice, pak nad Protivín a odtud přes Dívčice, Zliv a Hlubokou – Zámostí směrovala na jih k Českým Budějovicím. V době od 9,53 hodin do 10.43 hodin zničila nebo poškodila na nádražích, či v jejich blízkosti na volné trati uvedených obcí asi 11 lokomotiv, telekomunikační vedení a několik železničních vagónů. Robert si připsal na konto několik z provozu vyřazených lokomotiv v jižních Čechách. (Dvě v Dívčicích odstavené lokomotivy č. 524.004 protektorátních drah a 424.125 maďarských drah. Ty byly vyřazeny z provozu 11. dubna 1945 v 10.10 hodin čtyřmi stíhačkami, které přiletěly od severu. (Zdroj: Národní archiv, fond Ministerstvo železnic, karton č. 4544, inv. č. II-21313/45). Ztráty na životech nebyly žádné, pouze bylo zraněno několik osob. Po této bojové akci dvě letadla typu Lockheed P-38 Lightning
ve výšce asi 330 m (1000 stop) se střetla v prostoru nad Srubcem a Dobrou Vodou se skupinou německých Focke-Wulffů Fw 190, která se vracela bojových operací mezi Vídní a Furstenfeldem zpět na leteckou základnu v Plané. Při souboji byl Lightning nadporučíka Roberta W. Whiteheada jedním Fockee Wulfem zezadu napaden a sestřelen. Letadlo se vzňalo a padlo střemhlav na pole a shořelo, pilot R.W. Whitehead zahynul. S opovážlivým Focke-Wulfem následně zúčtoval Whiteheadův wingmann 1st Lt. Harry R. Morris Jr., který zmíněný Fw 190 následně sestřelil, vypověděl, že „1st Lt. Whitehead byl v 10.40 napaden ve výšce dva tisíce stop zezadu a mírně zespodu jedním Fw 190. Whiteheadův letoun okamžitě začal hořet a střemhlav se zřítil k zemi. Neviděl jsem, že by pilot vyskočil. Během několika málo okamžiků šel Fw 190 k zemi u obce Ohrazení nedaleko Ledenic, necelé 2 km od místa dopadu R. W. Whiteheada. Zraněný německý letec se ovšem zachránil padákem.
Pilot R.W. Whitehead, podle kronikářského záznamu z let 1946-1947 (kde je jmenován jako Bobby Veith), byl srubeckými občany pohřben na hřbitově v Třebotovicích, kde na náhrobku byl uváděn jako Bob Weit.
Jeho tělo bylo v červenci 1945 exhumováno a převezeno do USA, a je nyní uloženo na vojenském hřbitově v Augustě, stát Michigan (Fort Custer National Cemetery).
Zdroj:
http://www.leteckabadatelna.cz/
https://hloubkari.wordpress.com/
Miloslav Pecha; Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939-1945.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lockheed_P-38_Lightning
Dvě mohutné železné lávky se nachází poblíž Strážného na Prachaticku přes řeku Řasnici – mapa. Jedná se 4 díly US mostovky typu M2-Treadway. (více o mostním systému M2-Treadway). V těchto místech vstoupila do Československa americká armáda dne 4. května 1945. Konkrétně 5. US pěší divize, 2 pěší pluk, 2. prapor postoupil do večera téhož dne až do lekce bráněných Českých Žlebů.
Bojové jednotky 5. US pěší divize později vystřídali ženisté, kteří vybudovali zmíněný můstek, po němž se dostala na české území spojenecká vojska. Tehdy je cesta přivedla do osady Dolní Cazov, která se nacházela přibližně 300 metrů od hranic.
Osadu postihl osud jako jiné příhraniční. Po válce odsud byli odsunuti němečtí obyvatelé, což byla vždy drtivá většina. Konkrétně dle webu zanikleobce.cz zde v r. 1930 žilo 134 lidí v 25 domech. V 50. letech Dolní Cazov vojáci vyhazují do vzduchu, protože ležel v přísně střežené zóně pohraničního pásma a dnes osadu připomíná pouze typická informační cedule o zaniklé šumavské obci a dřevěný kříž na místě, kde stávala polodřevěná kaple Nanebevzetí Panny Marie.
Pro doplnění a jako zajímavost uvádím fotografii téhož místa z r. 1938.
Ovšem: Pokud v pozadí je skutečně Dolní Cazov, tak vojáci pochodují po cestě na české straně hranice z Dolního Cazova směrem na obec Silnice. Tato cesta byla celá na českém území a na několika místech se těsně dotýká bavorské hranice (viz mapa z roku 1949).
Bojové střety na území prachatického okresu.
Do konce dubna překročili Američané hranici na několika dalších místech. Dne 1. května přijel americký tank do obce Strážný na Vimpersku. Vystoupil z něho voják, který chtěl pravděpodobně vyjednávat, ale byl těžce raněn. Tank odjel zpět. To všechno byly průzkumné akce, které zajišťovaly postup hlavních sil podél našich hranic, ale zároveň i pozice pro případ útoku do Československa, k němuž dal Eisenhower rozkaz 4. května. V dopoledních hodinách 5. května zahájila americká vojska obsazování západních a jižních Čech od Aše po Český Krumlov. Třetí armáda byla k tomuto účelu posílena V. sborem 1. armády o síle tří divizí. Američané zahájili operaci silami V. a XII. sboru, takže na celém úseku fronty dlouhém 350 kilometrů stálo na počátku celkem 5 divizí, které postoupily 10-15 kilometrů do československého vnitrozemí. Jejich postup urychlilo až nasazení obrněných jednotek na hlavním směru. Kunžvart Poslední dubnový den dosáhl 10. pěší pluk americké 5. pěší divize prostor Freyung – Philipsreuth. Spíše než organizovaný odpor nepřítele, který se omezil na zřizování zátarasů nasilnicích a občasné přepady ze zálohy, byly hlavním protivníkem pluku hornatý terén, sníh, zima a déšť. Postoupil až na Trojmezí a 2. května měl jeho třetí prapor své roty ve třech zemích současně – v Německu, Rakousku a Československu. Následující den, 3. května, zajišťovali vojáci své pozice a prováděly průzkum předpolí. V rámci příprav na ofenzívu plánovanou na 5. května se pluk soustředil na silnici vedoucí do Kunžvartského sedla. První prapor se soustředil u Kreuzbergu, třetí v Herzogareuthu a druhý prapor, spolu se 46. praporem polního dělostřelectva v pozicích jižně od Strážného. Postup 10. pluku zahájili ráno první a druhý prapor, ale jejich postup zastavila houževnatá německá obrana, soustředěná na obranu silničního zátarasu před Strážným. Na zničení zátarasu vyslal 10. pluk malý operační svaz, složený z vojáků druhého praporu pluku, vezených na Jacksonech 803. praporu stíhačů tanků. Tato skupina projela téměř čtyři kilometry nepřátelským územím postřelována dalekými palbami německých kulometů a za cenu ztráty dvou raněných zátaras zničila. Zbytek německé obrany poté vyvrátil soustředěný nápor pěchoty a dělostřelectva. Do 16:20 pak prapory 10. pěšího pluku vyčistily město Strážný. Jihovýchodně od linie Klatovy – Bílovice – Rokycany byl operační prostor XII. sboru genmjr. Irwina. První den postupovaly jednotky pomalu s obezřetným průzkumem a všestranným zajištěním. Navíc jim v rychlejším postupu bránil rozmoklý terén pohraničních cest. Tam, kde 6. května dosáhly stanovených cílů, zastavily pohyb hlavních sil a čekaly na další instrukce. Akce se zúčastnily 4. a 11. obrněná a 5., 26. a 90. pěší divize. Postupovaly zhruba v pěti proudech:
Použitá literatura:
Balcar B.: „Z Normadie přes Ardeny až k nám“ Resonance 2017
Lakosil J.: „Utajená obrana Šumavy“ MF Praha 2012